Už odmala se mi líbil babiččin kredenc, který nakonec skončil na půdě našeho domu. Tam se přesunul ze sklepa, kde byl využíván k uchovávání šroubečků a různého nářadí mého otce. Nejsem vyznavačem moderního designu, tíhnu spíše k věcem, které v sobě již mají příběh. Zamanula jsem si, že jednou musím kredenc vkomponovat do zařízení svého bytu. Souviselo s tím studování mnoha časopisů o bydlení a zařizování, čas plynul a žila jsem na různých místech, kam jsem se vždy snažila svého favorita protlačit. Bohužel marně, buď se to nehodilo, nebo stávkovalo mé blízké okolí.

Pak po dlouhé době přišel ten správný čas

Životní změny, návrat do rodného domu, kde na mě můj miláček stále trpělivě čekal na půdě. Šlo jen o to, nějak vtipně doplnit památku po babičce na zcela funkční a praktickou věc. A to se podařilo díky rustikálním kuchyním , které ač vyrobené v současnosti, moderními technologiemi, z kvalitních a špičkových materiálů dokázaly doplnit takřka stoletý kus nábytku a spolužít s ním ve velmi funkční a zajímavé symbióze. A jaké z toho plyne poučení? Není všechno staré vždy na vyhození. Věci, které jsou blízké našemu srdci velmi často dokáží krásně souznít s těmi současnými, moderními.

336x280-erotickepradlo11-1429533360.jpg
Jak se mi přihodila moje kuchyně
Ohodnoťte příspěvek